MENU
Antilopy
Gepard
Sloni
Lvi
Tygři
Hroši
Zebra


jest africký divoký kůň význačný kresbou tigrovitě pruhovanou. Druhů jest několik, více zeměpisným rozšířením nežli ostrými znaky od sebe rozdílných. Druh nejjižnější [Zebra] horská č. obecná (Equus zebra L., Hippotigris zebra Smith), obývající Kapsko až po sev. pohoří ohraničující rovinu Karroo, jest nejmenší, ale zavalitá, má na těžké hlavě dlouhé boltce, krátkou hřívu, podobu osla a ocas kravský. Celé tělo až po kopyta jest na bílé půdě černě pruhované a to tak, že na ramenou a kyčli jest 12-14 příčných pruhů na břiše se ztrácejících. U Boerů jihoafrických sluje dauw; byvši ještě počátkem předešlého století rozšířena až ke Kapskému Městu, stává se vzácnější a vzácnější. Stát chrání zákonem jen několik stád (u Cradocku, Zwartbergu a j.). Úplně snad již vyhubena jest kvaga (v. t.). Větší než [Zebra] horská a kvaga jest [Zebra] Burchellova (E. Burchellii), žijící v poříčí Limpopa: boltce má menší, hlavu více koňskou, ocas plnější. Jest více pruhována nežli kvaga; na bílých nohách a ocase není však stopy pruhování, slabě znáti též na kyčlích. Příčné pruhy na trupu nesahají ostatně nad výšku slabin. Tato [Zebra] vyskýtá se ještě někdy ve stádech 50-100 kusů, ale obyčejně mísí se tlupa o 10-15 kusech do společnosti pštrosů, pakoňů žíhaných a buvolců. Kresba jejích při svitu měsíce tak jest přizpůsobena suché půdě, že jíž na malou vzdálenost jsou neviditelné. Za dne stádo zeber poskytuje krásný pohled; loví se hlavně pro rozkoš; maso chutná leda domorodcům; mnoho uloví se jich též pro kůži, mnohé padnou lvům za oběť. Pokusy [Zebra]-ru tuto zkrotiti namnoze se v Transválsku podařily. Ve zvěřincích druh tento nejčastěji jest viděti. Severně Limpopa vyskytuje se [Zebra] Chapmanova (E. Chapmani); od předešlých se liší hlavně tím, že od kyčlí až do prostřed těla mezi tmavými pruhy nalézají se užší pruhy světlé. Velice blízko příbuzná v barvě i kresbě, na nohách nezřetelně pruhovaný západní protějšek předešlé jest [Zebra] damarová (E. antiquorum) obývající mezi řekou Oraní a rozvodím Kunéne a Kvanzy. Naproti tomu chybějí mezipruhy u nejušlechtilejší, nejštíhlejší [Zebra]-ry Böhmovy (E. Böhmi). Vyskytuje se ve vých. Africe v rozvodí řeky Zambezi a 1° 30' sev. šíř. Odtud dále na sever jest [Zebra] Grevyho (E. Grevyi), která opět nejvíce se podobá zebře horské majíc podobu oslí a husté pruhy až po kopyta, jen o něco užší. Miluje savannu s hustým křovím a ostrůvky žulovými, kdež ve stádech 2-9 kusů vedených nejsilnějším hřebcem plaše na způsob sajek se prohání. Zvláštní jest řehot této [Zebra]-ry; pronikavý počátek zní jako hlas ptači, končí se však hýkáním oslím. Otázka krotitelnosti [Zebra]-ry jest pro kolonie důležitá, poněvadž [Zebra] nepodlehá tak podnebí a moru jako kůň a skot. Krocení usnadňuje se tím, že [Zebra] snadno se křižuje s koněm i oslem. Zeber bez obtíží používá se v jihoafrické poštovní dopravě a v německých afrických koloniích, tak na př. v Kilimandžarsku tvoří se společnosti pro chov krotkých zeber a pštrosů. Bše.